A Seďa: Sociální péče o potřebné je výrazem solidarity a soudržnosti společnosti

30.07.2020 Pro sociální demokracii byli a jsou lidé na prvním místě. Mým cílem je, aby lidé, kteří celý život pracují, měli nejen mzdu, za kterou se dá důstojně žít, ale aby měli i klidné stáří díky slušnému a spravedlivému starobnímu důchodu. Proto je důležitá pravidelná valorizace minimální mzdy, která by měla dosahovat 60% průměrné mzdy. Mojí snahou bude zkrátit pracovní dobu o 30 minut denně a prosadit pětitýdenní dovolenou pro všechny zaměstnance.

Mým cílem je, aby průměrná penze byla nad 40% průměrné mzdy a aby důchodová reforma snadněji umožnila dřívější odchod do penze. Přitom nejde jen o fyzicky náročné profese, ale o všechny profese, kde na dřívější odchod do důchodu přispěje zaměstnavatel. Výše penzí musí zohledňovat péči o děti či rodinné příslušníky. Pro mne samotného je tabu prodlužování věku odchodu do důchodu nad současných 65 let tak, jak to prosazují pravicoví senátoři.

Jsem pro udržitelnost sociálního státu a jejím předpokladem je podpora pracujících rodin. Nejde přitom pouze o daňové slevy na děti, ale je potřeba podpořit výstavbu nájemních a družstevních bytů, zejména pro začínající manželství. Stát, kraj i obec musí zajistit dostatečný počet míst v jeslích, MŠ a družinách. Je třeba podpořit zaměstnavatele, kteří péči o děti zajišťují ve svých prostorách a na své náklady.

Kvalita a dostupnost péče o nemohoucí – seniory či zdravotně postižené ukazuje na míru solidarity a soudržnosti společnosti. Proto podporuji ambulantní a terénní sociální služby, ale i výstavbu nových domovů pro seniory a dostupnou paliativní péči. Proto nesouhlasím s rušením Vincentina na Velehradě. Je třeba konečně pomoci sociálně vyloučeným lokalitám a bezdomovectví, skoncovat se sociálním byznysem, podpořit sociální bydlení a mojí dlouhodobou snahou je převedení exekučních řízení na stát.

V dnešní post pandemické době se budou politici rozhodovat, čemu a jakým investicím dají přednost. Pro mne osobně je sociální péče, podpora bydlení a dostupnost veřejných služeb na prvním místě. Bez kvalitního zdravotnictví a sociálního systému bychom negativní dopady zvládali daleko hůře, o čemž svědčí země, kde veřejné služby již privatizovaly či omezily.