Jak to vidím já aneb otevřený dopis členům ČSSD
08.11.2013 Jsem jedním ze zákládajících členů, kteří v listopadu 1989 obnovovali činnost České strany sociálně demokratické. Vždy jsem jako loajální člen respektoval předsedu strany, který je největší autoritou volenou Sjezdem ČSSD.
Vždy a na každém fóru ČSSD jsem byl kritický k dění uvnitř ČSSD či činům konkrétních sociálních demokratů. Ale vždy jsem byl loajální vůči myšlenkám a programu naší politické strany. Proto nemohu souhlasit s vyjádřením M.Haška. a J.Tejce, že jsou nátlakovými metodami umlčování kritici a lidé s názorem odlišným. Ptám se, co doposud dělali rezignující místopředsedové strany a předseda PK ČSSD jakožto členové politického grémia a předsednictva strany? Proč až nyní, kdy byli okolnostmi spíše donuceni k rezignaci, se snaží tvářit jako poškození? Poškozená je přece sociální demokracie a její členové, poškozeno je renomé strany na veřejnosti.
Osobně jsem přesvědčen, že schůzka v Lánech s panem prezidentem byla dlouhodobě připravovaná s cílem zjistit stanovisko M.Zemana na chystané převzetí moci a zbavení se předsedy strany. Hlasování předsednictva bylo taktéž připravené, ale hlavně, návrhy na usnesení byly dle mého názoru v rozporu s platnými Stanovami ČSSD a usnesením ÚVV ČSSD. Rychlost jednání mě vede k závěru, že opravdu některým vrcholným funkcionářům šlo spíše o jejich vládní funkce než o převzetí osobní spoluodpovědnosti za výsledek voleb. Protože pokud by tomu tak bylo, měla být vyhotovena a přednesena analýza výsledků voleb, celé politické grémium mělo dát ÚVV ČSSD k dispozici své posty, a ne zaútočit na předsedu s cílem zajistit si vyjednávací pozice. Zřejmě aktéři předpokládali, že, tak jako v roce 2010, i nyní bude předseda strany předhozen jako obětní beránek a ostatní pojedou dál.
Osobně si totiž nemyslím, že způsob kampaně by naší straně přinesl těch zbývajících deset či pět procent. Také jsem v roce 2010, kdy jsme ve volbách oproti roku 2006 ztratili přes 600 tisíc hlasů prošel nějakou sebereflexí. Totéž jsem očekával i po krajských volbách v minulém roce, kdy ČSSD ztratila oproti předchozím volbám přes 400 tisíc hlasů. Ptám se, proč mlčeli ti, kteří dnes vzývají k zodpovědnosti. Jsem totiž přesvědčen, že je nejprve nutno tuto analýzu vypracovat, poté ji projednat a pak z ní vyvodit důsledky. Chápu ovšem, že v rámci mocenské strategie nešlo jednat jinak, než připravit mocenské převzetí sociální demokracie.
Opravdu se mi nelíbí, když se zaměňuje příčina s důsledkem. Důsledkem nemorálního jednání, lhaní nejvyšších představitelů strany na veřejnosti, utajené schůzky s prezidentem a příprava „puče" na P ČSSD je nutně očekávaná rezignace na stranické funkce. Nevzpomínám si, že by podstatou sporu byly programové či ideové rozepře nebo nedemokratické potírání kritiky předsedy ČSSD. Podstatou sporu jsou spíše neukojené osobní ambice. Je samozřejmé, že největší odpovědnost za sestavení vlády bude mít předseda B.Sobotka. Nicméně právě probíhající spor velice ztížil vyjednávací pozici sociální demokracie. Sám očekávám, že všichni členové ČSSD, a tudíž i zvolení poslanci, budou loajální vůči politickému programu ČSSD. Nicméně zároveň očekávám zodpovědnost vůči budoucímu kompromisnímu programovému prohlášení vlády, protože pevně věřím, že si všichni uvědomujeme, že volební výsledek neumožňuje stoprocentní plnění předvolebních slibů.
To, co ČSSD nyní potřebuje, je co nejrychleji sestavit orgány Poslanecké sněmovny a akceschopnou vládu. A to bez okopávaní kotníků, kterému jsem byl svědkem v poslaneckém klubu v průběhu koaliční vlády ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU. Sociální demokracie má obrovskou zodpovědnost nejen vůči svým členům a voličům, ale zejména vůči široké veřejnosti. Pokud tuto důvěru, ať z důvodů mocenských či osobních, zklameme, pak se nadlouho můžeme stát marginální politickou stranou. A tato skutečnost by se odrazila i na krajské či komunální úrovni. Jednota strany navenek je totiž vždy nejdůležitější. A o tom, kdo má či nemá vést sociální demokracii, by se nemělo jednat v Lánech či na utajovaných schůzkách, ale uvnitř ČSSD a na jejím sjezdu. Porušení těchto nepsaných pravidel vede k takové vnitrostranické krizi, které jsme v současné době svědky. Základním problémem je ovšem skutečnost, že tato krize důvěryhodnosti se děje v přímém přenosu před zraky občanů naší krásné země. Proto žádám o dodržování morálních a psaných pravidel v konání členů ČSSD a o zahájení vyjednávání k sestavení vlády pod vedením sociální demokracie.
Ing. Antonín Seďa
- Člen Poslaneckého klubu
- poslanec PS PČR